O Životě.cz
Partnerské weby

Personální ředitelka Vám napíše profesionální strukturovaný životopis na míru pracovní pozici, o kterou se ucházíte. Životopis od nás je zaručeně pozvnánkou na pracovní pohovor. Nezapomeňte ani na motivační dopis díky němu vyniknete mezi ostatními kandidáty. Píšeme profesionální životopisy a motivační dopisy, připravujeme kandidáty na pracovní pohovory.

Naše ikonka
 O Źivotě.cz
Tiráž
O Životě.cz
ISSN 1214-6668
Vydavatel:
Marketer, s.r.o.
Hledání
Zde hledá Jyxo
Přijmeme!
Přijmeme do našeho týmu redaktora či redaktorku na externí spolupráci. Volné vstupy na akce (press screeningy, koncerty, tiskovky atd. atd. atd.), volnost ve výběru témat, možnost seberealizace, není nutná praxe a není ani omezeno věkovou hranicí, důležitý je písemný projev. Práce není finančně honorována. Zn.: Mladý kolektiv :-)
Soutěž!
Soutěžte s námi o dva zcela unikátní kalendáře Simony Krainové Agent 007, nafocené ve stylu Jamese Bonda s touto přední kráskou českého modelingu. Kalendář je neprodejný, ale může viset na stěně právě vám, pokud nám napíšete svá novoroční předsevzetí a to, jak v nich pokračujete, budete pokračovat či případně na čem jste pohořeli. Dva nejlepší příspěvky odměníme Agenty! Piště na redakce@ozivote.cz.
Výherci
S potěšením oznamujeme, že prosincovou soutěž vyhrál pan František Krám z Plzně a slečna Lucie Burovská z Prahy. Oběma gratulujeme a zasíláme jim slíbená DVD Na Stojáka! A co že jste si to přáli nejčastěji k Vánocům? Drtivě převažovaly technické vymoženosti :-)


Čarodějnictví

autor : Michaela Mazancová , vydáno : 04. 08. 2003

Jen pro nepochopení a strach z neznáma bylo toto prastaré náboženství po věčnost pronásledováno a odsuzováno. Pojďte proto se mnou, potlačit tento strach, náhlednout do jeho tajů a dějin, a dozvědět se, jak po celá staletí pronásledování přežilo až do dnešní doby.

"My čarodějnice vzdáváme díky mocným
za bohatství a blaho života.
Stejně jako déšť provází slunce,
aby bylo vše, jak má být,
tak musíme snášet bolest s radostí,
abychom všechno poznali.
Naše láska patří vždy bohům,
neboť i když neznáme jejich myšlenky,
poznali jsme jejich srdce -
víme, že vše je pro naše dobro."

Kořeny přírodního náboženství pocházejí již z doby před 25 000 lety. Člověk ze starší doby kamenné byl závislý na lovu. Jen díky lovu, který mu poskytoval potravu, kůže na ošacení, přístřeší a kosti na výrobu nástrojů, mohl přežít. Lidé, neznalí moderních zákonů fyziky a chemie, každý jev, který si nedovedli vsvětlit, připisovali jednomu z milionů bohů, které si "stvořili".

Jestli však měl pravěký lid lovit, bylo zapotřebí, aby byla zvěř početná, stejně jako lid, který by ji mohl lovit. Proto z několika nejvýznamnějších bohů nakonec povstali dva. Muž a žena. Bůh lovu a Bohyně plodnosti, které byla s postupem času a objevením zemědělství, přisuzována také role ochránkyně úrody. Charakteristicky se Bůh lovu zpodobňoval s rohy na hlavě, jelikož většina zvířat, které lidé lovili, měla rovněž rohy. Bohyně se nejčastěji zpodobňovala v podobě, jakou my známe ze sošek Venuše.

Jejich jména a označení se kraj od kraje měnila a pro neznalost písma a jakéhokoli záznamu se komolila. V souvisloti s obřady, při kterých se daná dvojice uctívala, musel lid ze svých řad určit několik vyvolených, kteří rituály ovládali nejlépe a proto vznikli kněží a knežky, tzv. Wicca (m) a Wicce (f). Wicca musel být velmi moudrý a vzdělaný, musel ovládat rituály, léčitelství, být bylinkářem, věštcem, vyznat se v magii, soudcovství a být prostředníkem mezi lidem a bohem.

Takto idylický vývoj čarodějnictví narušila až novodobá náboženství, nejvíce samozřejmě křesťanství. O největší pokus o přestup na křesťanské náboženství se pokusil papež Řehoř Velký. Jeho teorie, bourání svatyní přírodních bohů a nahrazování je křesťanskými kostely, sice přinesla celkem velký úspěch, ale několik věrných své svatyně nezbouralo a do zdí křesťanských kostelů zazdívalo sošky svých bohů, aby mohli do těchto modliteben i nadále chodit.

V prvních dnech, kdy začalo křesťanství sílit, byla považována jiná náboženství, jako např. čarodějnické a jiné pohanské víry za soupeře, kterého se potřebovala církev zbavit. Bohové starého náboženství byli označeni jako ďáblové (v této době byl pasován Bůh lovu na křesťanského ďábla) a staré náboženství vlivem pronásledování jeho vstoupenců začalo upadat a ustálilo se jen na vesnicích a odlehlých místech. Nevěřícím se začalo říkat pohané (toto slovo pochází z latinského slova "pagani", které označovalo venkovany, čemuž toto označení také odpovídá).

Další pomluva, která se dodnes traduje o čarodějnicích, je jejich pověstné létání na koštěti. Tradiční rituál plodnosti a úrody, vypadal totiž tak, že lidé chodili na pole s vidlemi, tyčemi a košťaty a tancovali okolo svých polí. Při tomto obřadu také vysoko skákali, aby ukázali, kam až má obilí vyrůst. Lidé nezasvěcení do těchto praktik přirozeně vykládali, že létají na koštětích, což samozřejmě může být jen za přičinění samotného ďábla.

I čarodějnické "velké špičaté klobouky" mají své historické opodstatnění. Dříve se tyto klobouky velice rády nosily, a v samotné Paříži to byl velký módní výstřelek. Ale jak móda ve svém vývoji pokračovala, kdo nosil takový klobouk, byl velice nemoderní. A aby církev ukázala lidu, jak jsou čarodějnice pozadu ve vývoji a znemožnila je tak, začali je vykreslovat s těmito pokrývkami hlavy.

Nikdy během celého jejich pronásledování všal nikdo nepoužil "zdravý selský rozum". Jestliže čarodějnice ničily úrodu, co jedli? Jestliže ničily plodnost, jak se množily?

Satanisté a jiné druhy tohoto učení nepatří mezi čarodějnice a to zdůrazňuji. Satanisté jsou z větší části lidé, kteří vznikli díky nespokojenosti s církevním "dobrým" bohem a tak se začali modlit k jeho opaku, v jehož pomoc doufali. Vznik ďábla tedy nemá NIC společného s čarodějnictvím, ale stvořila si ho sama církev. Koneckonců, logickou úvahou, ani bílá barva nemůže existovat bez barvy černé, jako dobro to daleko nedotáhne bez zla.

Zákony proti čarodějnicí byly například v Anglii zrušeny až v roce 1951 a proto také až v minulém století se odvážil angličan Gerald Gardner vystoupit a vydat knihu (1954) o tomto zapomenutém náboženství. Myslel si, že přírodní náboženství je ztraceno a dávno mrtvo, ale ohlasy, které se mu na tuto knihu dostaly, ho velice překvapily. Kontaktovalo ho nespočet sabatů (spolků čarodějnic), které ho ujistily, že ve své tradici pokračují a stále uctívají staré přírodní bohy a stále se snaží žít v bezprostřední blízkosti přírody.

Na cestě, která vede z roku 2500 př.n.l. až dodnes, najdete na 9 000 000 mrtvých, upálených nebo oběšených kvůli nařknutí z čarodějnitcí. A co je důvodem smrti devíti miliónu lidí? Strach z neznáma? Strach z tajemna? Odlišnost?

Tento článek byl původně vydán na serveru Net-mag.cz.

Autorka je šéfredaktorkou O Životě.cz.
Komentáře
VěcAutorDatum a čas
Re : Michaela Mazancová8-. -0. 2003, 08: 1
Re : Ritchie8-. -0. 2003, 07: 1
Re : Michaela Mazancová8-. -0. 2003, 07: 1
Re : Ritchie8-. -0. 2003, 06: 2
A co čarodějové?Pavel5-. -0. 2004, 03: 1
   A co čarodějové?Radek6-. -0. 2004, 02: 1
Re: ČlánekBrixi8-. -0. 2004, 21: 1
čarodějkyAndrea2-. -0. 2005, 15: 1
čarodějnictvíčarodějky4-. -0. 2005, 22: 1
Zobrazit Vše | Přidat nový

Reklama
Pojištění
Za obsah jednotlivých materiálů odpovídají jejich autoři. Obsah © redakce O Životě.cz 2002 - 2006