O Životě.cz
Partnerské weby

Personální ředitelka Vám napíše profesionální strukturovaný životopis na míru pracovní pozici, o kterou se ucházíte. Životopis od nás je zaručeně pozvnánkou na pracovní pohovor. Nezapomeňte ani na motivační dopis díky němu vyniknete mezi ostatními kandidáty. Píšeme profesionální životopisy a motivační dopisy, připravujeme kandidáty na pracovní pohovory.

Naše ikonka
 O Źivotě.cz
Tiráž
O Životě.cz
ISSN 1214-6668
Vydavatel:
Marketer, s.r.o.
Hledání
Zde hledá Jyxo
Přijmeme!
Přijmeme do našeho týmu redaktora či redaktorku na externí spolupráci. Volné vstupy na akce (press screeningy, koncerty, tiskovky atd. atd. atd.), volnost ve výběru témat, možnost seberealizace, není nutná praxe a není ani omezeno věkovou hranicí, důležitý je písemný projev. Práce není finančně honorována. Zn.: Mladý kolektiv :-)
Soutěž!
Soutěžte s námi o dva zcela unikátní kalendáře Simony Krainové Agent 007, nafocené ve stylu Jamese Bonda s touto přední kráskou českého modelingu. Kalendář je neprodejný, ale může viset na stěně právě vám, pokud nám napíšete svá novoroční předsevzetí a to, jak v nich pokračujete, budete pokračovat či případně na čem jste pohořeli. Dva nejlepší příspěvky odměníme Agenty! Piště na redakce@ozivote.cz.
Výherci
S potěšením oznamujeme, že prosincovou soutěž vyhrál pan František Krám z Plzně a slečna Lucie Burovská z Prahy. Oběma gratulujeme a zasíláme jim slíbená DVD Na Stojáka! A co že jste si to přáli nejčastěji k Vánocům? Drtivě převažovaly technické vymoženosti :-)


Nirvanománie

autor : Martina Bittnerová , vydáno : 10. 04. 2004

Zjistila jsem, že internet je vlastně Nirvanou přesycen a proto jsem se rozhodla napsat něco autentického o Nirvanománii v Čechách, tedy jak jsme ji prožívali my na počátku devadesátých let.

Míša Mazancová, šéfredaktorka tohoto magazínu, mě požádala, abych i já přispěla něčím ke kultu zvaném Nirvana. Původně jsem chtěla zalovit v paměti a napsat o začátcích této skupiny, o níž všichni tvrdí, že ovlivnila celou jednu generaci, ale zjistila jsem, že internet je vlastně Nirvanou přesycen a proto jsem se rozhodla napsat něco autentického o Nirvanománii v Čechách, tedy jak jsme ji prožívali my na počátku devadesátých let.

Myslím, že mi bylo nějakých šestnáct let, když jsem v Mladé frontě četla článek o jakési Nirvaně, která právě bourala americké hitparády. Vůbec mě to nezaujalo, navíc jsem si říkala, že skupina s tak blbým názvem musí produkovat podobně hloupou hudbu. Naštěstí stanice Mtv zařadila nějaký ten klip a já zjistila, že Nirvana není vůbec špatná a dokonce se mi začala líbit. Kurt mi připadal sice pěkný, ale moc umaštěný a navíc neměl dostatečnou „máničku“, která se ještě tehdy od rockerů vyžadovala. V tu dobu ale vylétly jako raketa i jiné skupiny – Ugly Kid Joe, Faith no more, Alice in chains, jenž se mi líbily ještě o něco víc, než Nirvana. Nirvana měla ale potenciál stát se rockovou skupinou mas. A taky se jí stala a pak jednou Kurt řekl, že to „nechtěl“. Nechtěl popularitu a vlastně ji i nezvládl, ale to předbíhám událostem.

Dnes to bude znít neuvěřitelně, ale bylo běžné a normální, že se Nirvana hrála i na diskotékách. Možná by si ledaskdo vzpomenul na zrzavovlasé děvče v černém, které se při skladbě Lithium válelo po zemi, na což nikdo v okruhu padesáti metrů prostě neměl. To děvče jsem byla já. S Nirvanou mám vůbec spojených několik zajímavých zážitků a jsou to věci, jenž se už nikdy nebudou opakovat.

Když naši drahou vlast zaplavila Nirvana až po uši a i rádia do nás prala pořád dokola její písničky, změnila se výrazně i móda. Pod přímým vlivem Kobainova šatníku se nosily naprosto příšerné roláky a na ně trička s krátkým rukávem, takové ty se širokým lemem, jenž by si většina mých tehdejších kamarádek dneska neoblékla. Kurtovo odění vypadalo vždy jako z bazaru, což pro nás chudé studentky znamenalo určitou výzvu. Za pár kaček jsme si v sekáčích pořizovaly neuvěřitelné kousky a čím větší strašidlo z nás pak bylo, tím líp. Navíc ve většině domácností se vymetly půdy a sklepy, kde se objevovaly saka po prarodičích a jiné vzácné kousky. Hlavně jsme neřešily, jestli jsme in, nebo out a nečetly v časopisech, že si máme koupit super úžasný kabátek za pět tisíc. Ano, v Nirvaně bylo cosi revoltujícího, cosi studentského, cosi co nám připadalo blízké.

Dnes už nenosím trička na roláky a neválím se po podlaze a díky nekonečnému omílání některých písniček jsem si na ně vypěstovala alergii. Dnes je pro mě Kurt prázdný pojem. Mě ničím výrazně neobohatil, jen na chvíli zpestřil dospívání. Ale ani to není málo. Přesto bych našla osobnosti, které mě ovlivnily mnohem víc. A když si člověk promítne Kurtův život a zvláště pak jeho neradostný konec, nemůžu se ubránit pocitu, že nic z toho, co se událo, by Kurt chtěl. Vždyť pro křesťany je sebevražda hřích a možná na tom něco bude.

Komentáře
VěcAutorDatum a čas
to jsou blbostikurt4-. -0. 2004, 10: 1
K.K.5-. -0. 2004, 20: 1
Zobrazit Vše | Přidat nový

Reklama
Pojištění
Za obsah jednotlivých materiálů odpovídají jejich autoři. Obsah © redakce O Životě.cz 2002 - 2006