O Životě.cz
Partnerské weby

Personální ředitelka Vám napíše profesionální strukturovaný životopis na míru pracovní pozici, o kterou se ucházíte. Životopis od nás je zaručeně pozvnánkou na pracovní pohovor. Nezapomeňte ani na motivační dopis díky němu vyniknete mezi ostatními kandidáty. Píšeme profesionální životopisy a motivační dopisy, připravujeme kandidáty na pracovní pohovory.

Naše ikonka
 O Źivotě.cz
Tiráž
O Životě.cz
ISSN 1214-6668
Vydavatel:
Marketer, s.r.o.
Hledání
Zde hledá Jyxo
Přijmeme!
Přijmeme do našeho týmu redaktora či redaktorku na externí spolupráci. Volné vstupy na akce (press screeningy, koncerty, tiskovky atd. atd. atd.), volnost ve výběru témat, možnost seberealizace, není nutná praxe a není ani omezeno věkovou hranicí, důležitý je písemný projev. Práce není finančně honorována. Zn.: Mladý kolektiv :-)
Soutěž!
Soutěžte s námi o dva zcela unikátní kalendáře Simony Krainové Agent 007, nafocené ve stylu Jamese Bonda s touto přední kráskou českého modelingu. Kalendář je neprodejný, ale může viset na stěně právě vám, pokud nám napíšete svá novoroční předsevzetí a to, jak v nich pokračujete, budete pokračovat či případně na čem jste pohořeli. Dva nejlepší příspěvky odměníme Agenty! Piště na redakce@ozivote.cz.
Výherci
S potěšením oznamujeme, že prosincovou soutěž vyhrál pan František Krám z Plzně a slečna Lucie Burovská z Prahy. Oběma gratulujeme a zasíláme jim slíbená DVD Na Stojáka! A co že jste si to přáli nejčastěji k Vánocům? Drtivě převažovaly technické vymoženosti :-)


Kůzlečí děs

autor : Lexa , vydáno : 20. 04. 2004

BELETRIZOVANÉ VYPRÁVĚNÍ: hororová parafráze na pohádku v původním podání Boženy Němcové…

Zlověstnou temnotu deštivé noci přerušovaly krátké, leč intenzivní záblesky. Bouřkové mraky bombardovaly zem ohromnými kapkami deště, které se obrovskou silou tříštily o lesní půdu, vynakládající marnou snahu je alespoň z části pohltit. Pršelo na křivé větve starých stromů smýkané studeným větrem, jehož neblahé skučení přerušovaly ohlušující hromy, které naprosto náhle a neočekávatelně navazovaly na světelnou zář blesků.

Z hustého lesa sklíčeně vykukovala skromná skrýš. Koza se svými čtyřmi dětmi se zde v tomto bědném nečasu ukrývaly. Samy doma se choulily k sobě hledajíce bezpečí rodinného pouta. Náhle zaslechly dlouhý a pronikavý vřískot. Vleklé ječení jim nahánělo hrůzu. Vyděšená kůzlátka se začala strachy třást a svýma zoufalýma očima hledala spásu u své matičky. Koza byla též ochromena děsem, ale snažila se s tímto hrůzyplným čekáním rozbřesku něco udělat. Aby dokázala sobě i svým dětem, že se vlastně není čeho bát, rozhodla se k zoufalému činu. Přerušila sáhodlouhé mlčení, které v jejich příbytku panovalo a rozechvělým hlasem promluvila:

"Milé děti, otevřu vrátka a sama vykročím ven, abyste viděly, že se mi nic nemůže stát."

Otevřela dveře a nejistým krokem vešla do tmy. V okamžiku, kdy se celé její tělo ztratilo v černočerné noci, chtěla kůzlátka zděšením vykřiknout, ale zmohla se jen na slabý vzdech. Vrátka od jejich domečku se totiž náhle zavřela a koza zůstala stát venku. Zabouchnutá vrátka se dala otevřít pouze zevnitř, ale vystrašená kůzlátka se nemohla hnout. Koza se proto pokusila vyřešit tuto žalostnou situaci jiným způsobem a zavolala:

"Dojdu pro něco, čím vrátka otevřu. Nikoho zatím dovnitř nepouštějte, dokud neuslyšíte můj hlas!"

Kůzlátka zůstala sama v této hrozivé noci. Seděla na podlaze a snažila se zaujímat co nejmenší prostor. Velmi se obávala o svou matku i o své vlastní životy. Rozhostilo se naprosté ticho jen občasně přerušované nejasnými šelesty z lesa. Bouřka ustala. Vtom se ozval rachot a podivný pisklavý hlas:

"Kůzlata, otevřete vrátka, já jsem vaše maminka!"

Neotevřela, věděla totiž, že to nebyl kozí hlas. Stejná slova se však ozývala znovu a znovu a stále s větší naléhavostí. Kůzlátkům zněla tato věta v uších stále dokola. Jakoby je neznámá síla přinucovala vstát a odklopit záklopku, která dosud jistila bezpečí domova. Hrůzostrašné čekání náhle skončilo mírným hlasem jejich maminky:

"Má kůzlátka, už jsem zpátky…"

Děti radostně vyskočily a dřív než stačila koza otevřít, kvapně sundaly záklopku.

Do otevřených vrátek však vpadla zkrvavená hlava kozy.

Zděšená kůzlátka začala křičet o pomoc a zběsile pobíhat po místnosti. Klíč ležící na zemi u vchodu obklopovala rudá kaluž živená vytékající krví z bezvládného kozího těla. Kůzlečí křik byl náhle přehlušen děsivým jekotem zvenčí. Do světnice vběhlo ohavné monstrum. Svítily mu oči a mělo obrovité zuby a drápy, po kterých stékala matčina krev. Vrhlo se na jedno z kůzlat a brutálně ho rozsápalo. Po zemi se řinula krev. Krvavé potoky dorazily až k rozechvělým kopýtkům druhého kůzlete. Stihla ho stejná smrt jako jeho matku. Příšera se na něj vrhla a několika pohyby mu oddělila hlavu od tělíčka.

Zbylá dvě kůzlata nevěděla, co dělat. Jedno se odhodlalo k beznadějnému útoku. Vrhlo se svými malinkatými růžky na příšeru. Uklouzlo však po podlaze plné roztrhaných kusů těl kůzlat a rozpláclo se na zemi.. Náhle pocítilo prudkou bolest. V závěru svého krátkého života uzřelo, jak mu zuby dravce zajíždějí do obličeje. Poslední kůzle, které se mohlo ještě bránit, chtělo utéci. Podařilo se mu dostat až k vrátkům, ale dál už nemohlo. Ucítilo, jak ho vetřelec chytil za nožky. Kůzle spadlo a příšera ho přitahovala k sobě. Nejprve se zakousla do jeho pravé zadní nohy. Pak mu ukousla všechny zbylé končetiny. Takto invalidní kůzlátko začalo třepetat pahýlky a pištět. To byly jeho poslední okamžiky života.

Když se vlčice najedla, spokojeně odešla ke svým malým vlčátkům…

To je koloběh života v přírodě.

Autor je zástupcem šéfredaktora O Životě.cz.
Komentáře
VěcAutorDatum a čas
ty-moc-dobře-víš-kd...6-. -0. 2004, 17: 0
Zobrazit Vše | Přidat nový

Reklama
Pojištění
Za obsah jednotlivých materiálů odpovídají jejich autoři. Obsah © redakce O Životě.cz 2002 - 2006