O Životě.cz
Partnerské weby

Personální ředitelka Vám napíše profesionální strukturovaný životopis na míru pracovní pozici, o kterou se ucházíte. Životopis od nás je zaručeně pozvnánkou na pracovní pohovor. Nezapomeňte ani na motivační dopis díky němu vyniknete mezi ostatními kandidáty. Píšeme profesionální životopisy a motivační dopisy, připravujeme kandidáty na pracovní pohovory.

Naše ikonka
 O Źivotě.cz
Tiráž
O Životě.cz
ISSN 1214-6668
Vydavatel:
Marketer, s.r.o.
Hledání
Zde hledá Jyxo
Přijmeme!
Přijmeme do našeho týmu redaktora či redaktorku na externí spolupráci. Volné vstupy na akce (press screeningy, koncerty, tiskovky atd. atd. atd.), volnost ve výběru témat, možnost seberealizace, není nutná praxe a není ani omezeno věkovou hranicí, důležitý je písemný projev. Práce není finančně honorována. Zn.: Mladý kolektiv :-)
Soutěž!
Soutěžte s námi o dva zcela unikátní kalendáře Simony Krainové Agent 007, nafocené ve stylu Jamese Bonda s touto přední kráskou českého modelingu. Kalendář je neprodejný, ale může viset na stěně právě vám, pokud nám napíšete svá novoroční předsevzetí a to, jak v nich pokračujete, budete pokračovat či případně na čem jste pohořeli. Dva nejlepší příspěvky odměníme Agenty! Piště na redakce@ozivote.cz.
Výherci
S potěšením oznamujeme, že prosincovou soutěž vyhrál pan František Krám z Plzně a slečna Lucie Burovská z Prahy. Oběma gratulujeme a zasíláme jim slíbená DVD Na Stojáka! A co že jste si to přáli nejčastěji k Vánocům? Drtivě převažovaly technické vymoženosti :-)


Na sklonku úsvitu

autor : Lenka Mikešová , vydáno : 09. 05. 2004

Jako každý rok uspořádalo Bratrstvo Keltů, na oslavu přechodu mezi temnou a světlou částí roku, hudební festival. Tento jubilejní desátý ročník se tentokrát konal na starobylém Chebském hradě.

Přecházíme přes most, vstupujeme bránou na nádvoří, kde je vše již

připraveno. Z reproduktorů na pódiu se line líbezná hudba. Na louce už se to

hemží prvními návštěvníky a na zeleném trávníku nahoře vyrůstají nové

a nové stany. Zatím co si i my vybalujeme své věci, zvukaři vylaďují

poslední mouchy v ozvučení, aby bylo vše dokonalé. Máme ještě hodinu než

začne šestnácti hodinový maratón kapel.

Při příchodu jsme si všimli, že se něco děje dole v podhradí. Sešla jsem

dolů a náhle jsem se přesunula o pár tisíc let zpět naší historií. Vidím

plno lidí, kteří vypadají jako cizinci, ale po chvíli si uvědomuji, že tady

jsem cizincem já. Zaposlouchám se do zvuků toho místa a vítr ke mně nese

jemné tóny, slyším hlasy nejen Čechů, ale i Francouzů a Angličanů.

Vzduchem se line vůně pečeného masa a ještě čehosi nasládlého, co nemohu

přesně určit. Někteří muži a ženy oděni v dobovém šatu, se plně

věnují své práci, vydělávají kůže, opékají prase, vyřezávají,

tkají… a jiný jen tak klábosí. Přicházím zrovna včas na přednášku o

oblečení keltského lidu. Malá půvabná Francouzka s nevyslovitelným jménem

nás spolu se svými kolegy seznamuje s typickým oblékáním mužů i žen. Po

přednášce mě zaujalo pečení placek. Mohli jsme si vyzkoušet dva vynálezy

sloužící k drcení mouky. Já osobně jsem se raději věnovala ochutnávce.

Mohu vřele doporučit, se sladkým medem jsou skvělé.U každého řemeslníka

jsem se zastavila lačná po odpovědích. Všichni byli ochotní vysvětlovat a

byli velice příjemní, jen jazyková bariéra mohla někoho odradit. Já jsem se

však odradit nedala a spokojená a s plným žaludkem jsem podstoupila rituální

malování po těle. Na čelo mi mladý umělec namaloval keltský kříž a modré

linie.

Večer zahájil zvuk dud, jednotlivé skupiny se měly střídat po hodině, ale

nadšené a roztančené publikum si vždy vyžádalo alespoň dva přídavky. V osm

hodin večer se dole pod hradbami zapaloval rituální oheň. Vedle pódia mezitím

pořadatelé pověsili plátno. Všechno dění na scéně i v jevišti zabíralo

několik kamer, což umožnilo vše promítat na bílé plátno. Výstupy kapel

byly prolínány povídáním o keltské kultuře, takže i ten, kdo přijel za

muzikou, se takto nevědomě vzdělával.

Na Chebském hradě se sešla spousta různých lidí, někteří strávili

většinu času tzv. přímo u zdroje, kde se čepovala piva Staropramen a jak

jinak Kelt, jiní tančili, další se věnovali pasivnímu poslechu hudby a jiní

se pod vlivem zlatého moku odebrali předčasně ke spánku. Ale všechny nás

spojovala magičnost tohoto místa - nejednou jsem s tichým povzdechem pohlédla

na měsíc, který zářil nad hradní věží, úžasná atmosféra, touha bavit

se.

Den zakončovala, skvělá skupina a zároveň hlavní host festivalu, Shooglenifty.

Která při příležitosti své návštěvy až ze skotského Edinburghu, pokřtila

novou knihu o keltské muzice. Domů jsem se vracela se skvělou náladou a plná

dojmů, a to nejen ze soutěží, jako byly hod na Římana, hod kládou, hod

oštěpem na kance apod. Na Beltine jsem byla poprvé, ale jak se říká, ne

naposledy. A všem, a to nejen milovníkům Keltů, vřele doporučuji, zaručeně

se nebudete nudit. Je to šance poznat spousty zajímavých lidí, kus naší

historie. A až příští rok nebudete vědět kam na čarodějnice, vyražte

tentokrát na Moravu, nebudete litovat.

ČLÁNEK PRO REDAKCI NAPSALA: LENKA MIKEŠOVÁ

Komentáře
VěcAutorDatum a čas

K článku nejsou žádné komentáře.

Zobrazit Vše | Přidat nový

Reklama
Pojištění
Za obsah jednotlivých materiálů odpovídají jejich autoři. Obsah © redakce O Životě.cz 2002 - 2006