O Životě.cz
Partnerské weby

Personální ředitelka Vám napíše profesionální strukturovaný životopis na míru pracovní pozici, o kterou se ucházíte. Životopis od nás je zaručeně pozvnánkou na pracovní pohovor. Nezapomeňte ani na motivační dopis díky němu vyniknete mezi ostatními kandidáty. Píšeme profesionální životopisy a motivační dopisy, připravujeme kandidáty na pracovní pohovory.

Naše ikonka
 O Źivotě.cz
Tiráž
O Životě.cz
ISSN 1214-6668
Vydavatel:
Marketer, s.r.o.
Hledání
Zde hledá Jyxo
Přijmeme!
Přijmeme do našeho týmu redaktora či redaktorku na externí spolupráci. Volné vstupy na akce (press screeningy, koncerty, tiskovky atd. atd. atd.), volnost ve výběru témat, možnost seberealizace, není nutná praxe a není ani omezeno věkovou hranicí, důležitý je písemný projev. Práce není finančně honorována. Zn.: Mladý kolektiv :-)
Soutěž!
Soutěžte s námi o dva zcela unikátní kalendáře Simony Krainové Agent 007, nafocené ve stylu Jamese Bonda s touto přední kráskou českého modelingu. Kalendář je neprodejný, ale může viset na stěně právě vám, pokud nám napíšete svá novoroční předsevzetí a to, jak v nich pokračujete, budete pokračovat či případně na čem jste pohořeli. Dva nejlepší příspěvky odměníme Agenty! Piště na redakce@ozivote.cz.
Výherci
S potěšením oznamujeme, že prosincovou soutěž vyhrál pan František Krám z Plzně a slečna Lucie Burovská z Prahy. Oběma gratulujeme a zasíláme jim slíbená DVD Na Stojáka! A co že jste si to přáli nejčastěji k Vánocům? Drtivě převažovaly technické vymoženosti :-)


Studenti na Václaváku

autor : Vlasta Remišová , vydáno : 19. 11. 2004

„Jsme v NATO, jsme v Evropské unii, máme svobodu. Mohli bychom být optimisté.“ I takové věty zaznívali od mikrofonů nainstalovaných u příležitosti vzpomínkové akce studentů k výročí 17.listopadu. Nemůžeme být ale optimisty přílišnými – způsob, jakým nyní funguje náš stát, není moc dobrý.

Studentské shromáždění, iniciované studenty pražských vysokých škol jako součást dlouhodobější akce „Podzim bez komunistů“, se sešlo letos stejně jako před patnácti lety v Praze na Albertově. K publiku zde promluvil Ladislav Smoljak a Martin C. Putna.

Ačkoli „již“ patnáct let máme žít v demokracii, komunistická strana a její příslušníci mají stále značný vliv a ani nastoupené demokratické vlády nedokázaly nás, svoje a Vaše spoluobčany, přesvědčit o skutečné funkčnosti demokracie jako systému, o funkčnosti demokracie v našem státě a s těmito lidmi v čele.

Po zpěvu studentské hymny Gaudeamus igitur se průvod čítající mnoho stovek studentů nejen pražských fakult vydal na stejnou cestu z Albertova jako před patnácti lety. U Botanické zahrady zabočil do Vyšehradské ulice, aby se mohl dostat dále na nábřeží a odtud k Národnímu divadlu a po Národní třídě, kde se u pomníku zapalovaly svíčky, k Václavskému náměstí. Cestou se zpívaly písně jako Ach synku, synku a probíhaly debaty nejen o českém školství.

A právě na Národní třídě došlo k téměř historické rekonstrukci – průvod byl zastaven. Dnes již ne policisty, ale díky koncertu uspořádanému pod záštitou primátora hlavního města Prahy MUDr. Pavla Béma. Studenti a další účastníci nemohli projít dále do Spálené ulice a několik desítek minut se jen velmi pomalu posunovali kupředu. Situace se zdála být velmi vypjatá, průvod skandoval „Nechte nás projít!“, cinkal klíči a vytvořila se scéna jako nalinkovaná Hollywoodem – dramatický okamžik byl dokreslen deštěm. Jak řekl jeden z přítomných: „Sakra, zase začalo lejt.“

Nicméně po té, co se slova ujal již zmiňovaný pražský primátor, se jeden z účastníků průvodu také dostal k mikrofonu, aby promluvil k davu posluchačů – nechte studenty projít. Ano, teď už tento názor podpořil i pan Bém. Ovšem se slovy ukažme jim, že jsem liberální a svobodný stát. Pane primátore – toto nebyla demonstrace deklarující probíhající nesvobodu v Českých zemích.

Poté již průvod prakticky bez komplikací prošel přes Lazarskou a Vodičkovu ulici na Václavské náměstí a zamířil „pod koně“ – k soše sv.Václava. Zde byl připraven další prostor pro řečníky. Vystoupila Jiřina Šiklová, Tomáš Halík, Šimon Pánek a také spoluautor Prohlášení studentů k 15. výročí 17. listopadu 1989 (http://strada.ff.cuni.cz/listopad/) Jan Hron. Zazněla slova poděkování za prosté nesmíření se se situací na české (politické) scéně, nerelativizování naší minulosti a malování ji na růžovo. Pan Halík dokonce položil i velmi věcnou otázku – proč se pořady, na které by se lidé skutečně měly dívat a které za něco stojí, vysílají pouze na ČT2 a to výhradně v pozdních nočních hodinách?? Viz pořad této televizní stanice z úterý 16. listopadu, ve kterém vysílala sestřih dokumentů událostí konaných od listopadu 1989 do ledna 1990. Tento program začínal patnáct minut před půlnocí.

Shromáždění bylo ukončeno dvěma písněmi Jaroslava Hutky a sborovým zpěvem písně Kde domov můj, české státní hymny.

„Není koho volit“ – i to bylo jedno z hesel „demonstrujících“ studentů. Neznamená to ale, že k volbám nepůjdeme vůbec – nejen, že tím za sebe necháváme rozhodovat druhé, ale poskytujeme tak komunistické straně a jejím voličům mnohem více prostotu – protože tito lidé k volbám skutečně chodí. Pokusme se tedy brát tento pochod skutečně jako demonstraci – jako demonstraci symbolu nezapomnětlivosti českých občanů a české inteligence ke zrůdnostem režimu nedávno minulého a jako jeho připomínku. Nezapomeňme, že jak na naší přítomnosti a budoucnosti, tak na budoucnosti našich dětí se podílíme každý den svým vlastním rozhodnutím – ano, i rozhodnutím nepřijít k volbám.

Komentáře
VěcAutorDatum a čas
Re: ČlánekAlík1-. -1. 2004, 19: 0
Zobrazit Vše | Přidat nový

Reklama
Pojištění
Za obsah jednotlivých materiálů odpovídají jejich autoři. Obsah © redakce O Životě.cz 2002 - 2006