O Životě.cz
Partnerské weby

Personální ředitelka Vám napíše profesionální strukturovaný životopis na míru pracovní pozici, o kterou se ucházíte. Životopis od nás je zaručeně pozvnánkou na pracovní pohovor. Nezapomeňte ani na motivační dopis díky němu vyniknete mezi ostatními kandidáty. Píšeme profesionální životopisy a motivační dopisy, připravujeme kandidáty na pracovní pohovory.

Naše ikonka
 O Źivotě.cz
Tiráž
O Životě.cz
ISSN 1214-6668
Vydavatel:
Marketer, s.r.o.
Hledání
Zde hledá Jyxo
Přijmeme!
Přijmeme do našeho týmu redaktora či redaktorku na externí spolupráci. Volné vstupy na akce (press screeningy, koncerty, tiskovky atd. atd. atd.), volnost ve výběru témat, možnost seberealizace, není nutná praxe a není ani omezeno věkovou hranicí, důležitý je písemný projev. Práce není finančně honorována. Zn.: Mladý kolektiv :-)
Soutěž!
Soutěžte s námi o dva zcela unikátní kalendáře Simony Krainové Agent 007, nafocené ve stylu Jamese Bonda s touto přední kráskou českého modelingu. Kalendář je neprodejný, ale může viset na stěně právě vám, pokud nám napíšete svá novoroční předsevzetí a to, jak v nich pokračujete, budete pokračovat či případně na čem jste pohořeli. Dva nejlepší příspěvky odměníme Agenty! Piště na redakce@ozivote.cz.
Výherci
S potěšením oznamujeme, že prosincovou soutěž vyhrál pan František Krám z Plzně a slečna Lucie Burovská z Prahy. Oběma gratulujeme a zasíláme jim slíbená DVD Na Stojáka! A co že jste si to přáli nejčastěji k Vánocům? Drtivě převažovaly technické vymoženosti :-)


Dobrý nápad na vánoční vycházku

autor : Mgr. Tomáš Vladislav Novák , vydáno : 19. 12. 2004

Pravidelný vánoční koncert Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro přivedl první návštěvníky do nově otevřené expozice Národního muzea – do Muzea české hudby v Karmelitské ulici.

Pražské jaro není sezonní událostí. Žije celý rok, většinou v pilné práci na přípravě dalšího ročníku festivalu. Již dlouholetou tradicí je proto předvánoční setkávání s příznivci a podporovateli této bezesporu největší pražské i české hudební události každého roku. Letos však dostalo novou, neokoukanou kulisu. Nově otevřené Muzeum české hudby v Karmelitské 2.

Už sama budova je prodchnuta kouzlem, třebaže jsme kolem ní desetiletí chodili, nevědíce, co skrývá. Původně to totiž byl barokní kostel sv. Maří Magdaleny na Malé Straně postavený v 17. století podle projektu Franceska Carattiho. Po zrušení dominikánského kláštera v roce 1783 se na něj vrhli stavebníci. V devatenáctém století sloužil jako pošta a od osmdesátých let 19. století v něm „bydlela“ četnická stanice. Poněkud stejně nedůstojnou funkci plnil i za komunistické éry, kdy v něm sídlil občansko-právní archiv Ministerstva vnitra ČSR. Dnes se – po nákladné rekonstrukci – opět vrátil k duchovní hodnotě. Poskytl prostor pro stálou expozici hudebních sbírek Národního muzea.

Zatím návštěvník může nahlédnout jen do prvního patra, kde je však soustředěna sbírka krásných starých hudebních nástrojů. Může je nejen polaskat očima (a je co laskat!), ale i zaposlouchat se do jejich tónů, protože v téměř každém sále najdete přehrávací automat, kde si můžete do sluchátek vpustit skladbu některého z českých mistrů na některý vystavený exponát.

Každý, kdo vstoupí do budovy, musí být zasažen monumentálností dvorany i zvláštním kouzlem, které zde zanechaly proměny věků. Někdo si bude možná i připadat jako ve vězení, protože účastní-li se koncertu, uvidí nad sebou řadu ochozů, po nichž se promenují kustodi. Nepříjemné pocity z takovéhoto vjemu jsou však bohatě vyváženy hudebním prožitkem. Byť v ne zcela akusticky dokonalém prostředí.

I Pražské jaro samozřejmě ví, že nejkrásnější každoroční svátky – Vánoce – jsou bez ohledu na zeměpisnou šířku v celém křesťanském světě provázeny hudbou. Nabídlo proto svým příznivcům koncert souboru Capella Regia pod vedením Roberta Huga, na němž Tereza Mádlová, Hasan El-Dunia, Ondřej Šmíd a Ivo Michl představili skladby Tomáse Luise de Victoria, Adama Michny, Václava Karla Holana Rovenského, Šimona Brixiho, Tomáše Norberta Koutníka a Jakuba Jana Ryby. Nevadilo, že z ulice ruší hudbu projíždějící tramvaje. Takový už je dnešní život. Spíš vadil poněkud „ostrý“, neobroušený tenor-…

Večer pak (jako pravidelně) pokračoval setkáním v sídle Pražského jara – v kostele sv. Vavřince. A měl nečekané (nebo spíš tajně plánované) vyvrcholení. Paní Míla Smetáčková přivedla hosta z nejvzácnějších. Gennadije Rožděstvenského, který chvíli před tím dirigoval v Rudolfinu.

Nicméně zajít se podívat na kořeny hudby v nově otevřeném muzeu, by vůbec nebyl špatný vánoční nápad.

Komentáře
VěcAutorDatum a čas

K článku nejsou žádné komentáře.

Zobrazit Vše | Přidat nový

Reklama
Pojištění
Za obsah jednotlivých materiálů odpovídají jejich autoři. Obsah © redakce O Životě.cz 2002 - 2006