O Životě.cz
Partnerské weby

Personální ředitelka Vám napíše profesionální strukturovaný životopis na míru pracovní pozici, o kterou se ucházíte. Životopis od nás je zaručeně pozvnánkou na pracovní pohovor. Nezapomeňte ani na motivační dopis díky němu vyniknete mezi ostatními kandidáty. Píšeme profesionální životopisy a motivační dopisy, připravujeme kandidáty na pracovní pohovory.

Naše ikonka
 O Źivotě.cz
Tiráž
O Životě.cz
ISSN 1214-6668
Vydavatel:
Marketer, s.r.o.
Hledání
Zde hledá Jyxo
Přijmeme!
Přijmeme do našeho týmu redaktora či redaktorku na externí spolupráci. Volné vstupy na akce (press screeningy, koncerty, tiskovky atd. atd. atd.), volnost ve výběru témat, možnost seberealizace, není nutná praxe a není ani omezeno věkovou hranicí, důležitý je písemný projev. Práce není finančně honorována. Zn.: Mladý kolektiv :-)
Soutěž!
Soutěžte s námi o dva zcela unikátní kalendáře Simony Krainové Agent 007, nafocené ve stylu Jamese Bonda s touto přední kráskou českého modelingu. Kalendář je neprodejný, ale může viset na stěně právě vám, pokud nám napíšete svá novoroční předsevzetí a to, jak v nich pokračujete, budete pokračovat či případně na čem jste pohořeli. Dva nejlepší příspěvky odměníme Agenty! Piště na redakce@ozivote.cz.
Výherci
S potěšením oznamujeme, že prosincovou soutěž vyhrál pan František Krám z Plzně a slečna Lucie Burovská z Prahy. Oběma gratulujeme a zasíláme jim slíbená DVD Na Stojáka! A co že jste si to přáli nejčastěji k Vánocům? Drtivě převažovaly technické vymoženosti :-)


Paříží otřásly nové činy neonacismu

autor : ing. Ludmila Pachtová , vydáno : 25. 02. 2005

Hákové kříže se objevily na stěně pařížské mešity Grand Mosque. Drancy (okrajová část Paříže) zažila žhářský útok na vlak, který byl pomníkem francouzských Židů, kteří byli deportovaní do nacistických táborů za II. světové války. Veřejnost je pobouřena nestydatými antisemitskými komentáři od karikaturisty Dieudonného. Právě nyní, 25.února si u nás v ČR připomínáme smutné výročí nastolení komunistické moci v ČSR v roce 1948. Paralela v některých principech těchto událostí je zřejmá.

Nedávný řetěz rasistických incidentů ve Francii otřásl politickou scénou v době, kdy tato země čelí nepěknému obrazu v zahraničí, jako země, kde se antisemitismus silně vrací a protiarabské smýšlení velmi roste.

Prezident Jacques Chirac v úterý (22.2.2005) telefonoval Dalil Boubakeurovi, rektorovi Grand Mosque v Paříži, odsuzujícího neonacistická graffiti, která byla objevena na vnější zdi mešity o den dříve. Budova byla pomalována tuctem černých hákových křížů a odznaky Hitlerovských SS a slovy "Zemřete!"

V pondělí ministr vnitra Dominique de Villepin navštívil Drancy, kde benzinová bomba spálila pomník, dřevěný železniční vagon. Během války bylo město transitním místem, ze kterého gestapo a francouzská okupační vláda deportovala židy vlakem do koncentračních táborů.

Tyto incidenty byly zastíněné klokotem následujícím po komentáři od Dieudonného, černošského francouzského karikaturisty, který popsal oslavy památečního dne osvobození lidí z Auschwitzského vyhlazovacího tábora jako "pornografii."

Ministryně spravedlnosti Dominique Perben vyzvala k předběžnému zkoumání, zda opakované antižidovské komentáře od Dieudonného nenaplňují trestný čin "ospravedlňování zločinů proti lidskosti."

Karikaturista, syn francouzské matky a kamerunského otce, byl velmi populární. Později v roce 2003 byl kritizovaný kvůli televiznímu šotu považovanému za antisemitský. Nyní je téměř všeobecně odsuzován za nejposlednější komentáře, které pronesl na tiskové konferenci v Alžíru v minulém týdnu. Dva francouzští novináři natočili jeho komentáře a vystavili je na Webu. V Alžíru také argumentoval, že zatímco fondy byly běžně dostupné pro filmy o holokaustu, nemohl získat finance na film o obchodu s otroky. Řekl, že k válce došlo v černošském světě, na černošském obyvatelstvu "a oni nás zkoušejí rozplakat " nad osudem Židů. Dieudonné také nazval hlavní židovskou organizaci ve Francii "skupinou kriminálníků". Na pařížské tiskové konferenci deklaroval sionismus jako "AIDS židovství."

Velké nebezpečí spočívá v tom, že některé z komentářů Dieudonného mají odezvu u francouzských etnických menšin.

Christophe Bertossi, specialista na imigraci ve Francouzském institutu pro mezinárodní vztahy v Paříži, popsal nedávné incidenty, jako "symptomy ze stejné krize."

Západní Evropa je domovem pro největší muslimské a židovské komunity. Francie je také domovem koncepce rovnosti, nemá se rozlišovat mezi občany na základě rasy nebo náboženství. Za tímto závojem rovnosti diskriminace kvete, posiluje se rasové dělení a vytvářejí se překážky pro přistěhovalce.

"Jsou hlásány barvité představy o francouzské společnosti, přitom je však republikánský koncept rovnosti slepý k  realitě," řekl Bertossi. "Když neexistují žádné konkrétní představy o řešení problému, popíráme jeho existenci."

Asi třetina z šesti milionů francouzských obyvatelů ze Severní Afriky živoří v předměstských ghettech, kde je nezaměstnanost silně rozšířená, uvádí se ve zprávách z "Montaigne institute", založeného v Paříži. Nedávný průzkum podporovaný institutem ukázal, že nezaměstnanost Alžířanů a Maročanů, největších přistěhovaleckých skupin, je nad 30 procenty, to znamená třikrát větší, než celostátní průměr,.

Navzdory spojenému úsilí vlády čelit rasismu, více než 300 hrobů, hlavně v židovských hřbitovech bylo znesvěceno od dubna ve východní Francii. Podle ministerstva vnitra se odhaduje, že neonacistické skupiny, které čítají asi 3000 členů, spáchaly v loňském roce 65 násilných činů, t.j. dvakrát více než rok předtím.

Nikdo není hnán k odpovědnosti za neonacistická graffiti na zdi mešity nebo za požár v Drancy.

Boubakeur odsuzoval útoky na jeho mešitu jako "nesnášenlivé činy z Islamofobie."

Roger Cukierman, který stojí v čele hlavního proudu reprezentujícího francouzskou židovskou organizaci, vyzýval vládu, aby čelila intenzívně antisemitismu. V úterním vydání (22.2.2005) uznávaných novin Le Monde prohlásil, že Dieudonné zašel příliš daleko. "Místo vysvětlení Dieudonne vstoupil do slepé opozice, očerňuje a zraňuje," řekl. "To graduje k zastírání dřívějších zločinů proti lidskosti, k provokaci a k páchání jiných zločinů proti lidskosti."

Antižidovské útoky spáchané Araby ve Francii v posledních letech se stupňují. Izraelský ministerský předseda, Ariel Sharon v loňském roce vyzýval francouzské Židy k emigraci do Izraele.

Některé přistěhovalecké skupiny reprezentující severní Afričany obvinily vládu z poskytování větší pozornosti antisemitismu než útokům na Araby a na černošské obyvatelstvo..

"Kolektivní utrpení obou menšin souvisí s velmi různými historickými zkušenostmi," řekl Bertossi. “Ale to by nemělo být důvodem, aby Francie k tomu byla slepá."

Neblahé zkušenosti s psychologickými praktikami manipulací s davem a vyvolávání davových šílenství, honeb na čarodějnice, oplata zločinů pácháním jiných zločinů na nevinných, má i Česká republika (tehdy ČSR) z 50.let dvacátého století, kdy byla rozpoutána od konce února 1948 honba na českou inteligenci, protože údajně její zástupci byli nedůvěryhodní, nepřátelé dělníků a lidového zřízení, v němž směla existovat pouze jediná komunistická strana, jejíž politika všehovlastnění (majetku i myšlenek) byla uplatňována všeznalými úředníky, oprávněnými chránit zájmy dělnického lidu a oprávněnými myslet. Zaslepená Národní fronta, která uvedla tyto principiální politické teze a výroky Lenina u nás do praxe, přinesla smrt a utrpení na dlouhá léta statisícům našich občanů. Hloupost dostala možnost rozkvést do nebývalých rozměrů v nejvyšších mocenských a ozbrojených místech i ve středním managementu a ve vedení všech podniků. Lidé byli postupně odvykáni právu na svobodné myšlení, což všechno ve svých důsledcích vyvolalo ochromení a zaostávání celého našeho hospodářství. Přitom právě v úřednických řadách po padesátých letech dvacátého století se u nás ukrývali a přežili dřívější stoupenci fašismu a nacismu ze čtyřicátých let. S nimi přežily i některé syndromy a psychologické projevy fašismu a nacismu dodnes. Fašismus, nacismus a z nich vycházející leninsko-gottwaldovský komunismus se tak u nás mohl podepsat a podepsal na osudu české inteligence nejen 17.listopadu 1938, ale i po roce 1948. Seznam obětí poprav, vražd a lidí zemřelých na následky mučení od padesátých let bude předčítán 25.2.2005 v Praze na Staroměstském náměstí.

V 50.letech dvacátého století, v době kdy u nás byli pronásledováni údajní nepřátelé komunismu, v Americe se naopak pořádala honba na údajné přívržence komunismu. Obětí tzv. McCarthismu byl nedávno zemřelý spisovatel Arthur Miller. Jeho údajná vina, stoupenectví ke komunismu byla v Americe spatřována v obdivu k našemu spisovateli Karlovi Čapkovi, ačkoliv právě Karel Čapek neměl nic s podporou komunismu společného.

Společným jmenovatelem na počátku podobných davových šílenství a vyhlazování celých entit lidí bývá zkreslování a neznalost skutečností, provolávání nedomyšlených obvinění, založených na domněnkách. Je naší povinností na historické paralely upozorňovat a nedovolit podobným jevům přerůst do nového válečného konfliktu, byť v prvé fázi pouze místního.

Komentáře
VěcAutorDatum a čas

K článku nejsou žádné komentáře.

Zobrazit Vše | Přidat nový

Reklama
Pojištění
Za obsah jednotlivých materiálů odpovídají jejich autoři. Obsah © redakce O Životě.cz 2002 - 2006