O Životě.cz
Partnerské weby

Personální ředitelka Vám napíše profesionální strukturovaný životopis na míru pracovní pozici, o kterou se ucházíte. Životopis od nás je zaručeně pozvnánkou na pracovní pohovor. Nezapomeňte ani na motivační dopis díky němu vyniknete mezi ostatními kandidáty. Píšeme profesionální životopisy a motivační dopisy, připravujeme kandidáty na pracovní pohovory.

Naše ikonka
 O Źivotě.cz
Tiráž
O Životě.cz
ISSN 1214-6668
Vydavatel:
Marketer, s.r.o.
Hledání
Zde hledá Jyxo
Přijmeme!
Přijmeme do našeho týmu redaktora či redaktorku na externí spolupráci. Volné vstupy na akce (press screeningy, koncerty, tiskovky atd. atd. atd.), volnost ve výběru témat, možnost seberealizace, není nutná praxe a není ani omezeno věkovou hranicí, důležitý je písemný projev. Práce není finančně honorována. Zn.: Mladý kolektiv :-)
Soutěž!
Soutěžte s námi o dva zcela unikátní kalendáře Simony Krainové Agent 007, nafocené ve stylu Jamese Bonda s touto přední kráskou českého modelingu. Kalendář je neprodejný, ale může viset na stěně právě vám, pokud nám napíšete svá novoroční předsevzetí a to, jak v nich pokračujete, budete pokračovat či případně na čem jste pohořeli. Dva nejlepší příspěvky odměníme Agenty! Piště na redakce@ozivote.cz.
Výherci
S potěšením oznamujeme, že prosincovou soutěž vyhrál pan František Krám z Plzně a slečna Lucie Burovská z Prahy. Oběma gratulujeme a zasíláme jim slíbená DVD Na Stojáka! A co že jste si to přáli nejčastěji k Vánocům? Drtivě převažovaly technické vymoženosti :-)


Alexandr Veliký

autor : Michaela Mazancová , vydáno : 28. 02. 2005

Má cenu jít do kina na film Alexandr Veliký? Do jaké míry je pojat hollywoodsky a kam až sahá historická přesnost? Mají tři hodiny v kině strávené v přítomnosti Alexandra a jeho vojska význam? Nutno podotknout, že se Alexandr Veliký vymyká. Ať už mluvíme o filmu nebo o postavě Alexandra samotného.

Jak vznikl

Kromě roku 1956 se o Alexandra (jako o historickou postavu) nikdo nezajímal. O kolika historických postavách už bylo natočeno tolik filmů a příběh největšího dobyvatele světa zůstal bez povšimnutí. A najednou, se rozhodlo několik na sobě nezávislých tvůrců, že postavu Alexandra zapíší na filmová plátna . HBO měla na plánu seriál v hlavní roli s Melem Gibsonem, Baz Luhrmann připravoval Alexandra v podání Leonarda DiCapria a do třetice Martin Scorsese chystal také něco podobného. Léta nic a teď se o to, kdo vydrží a dotáhne sen do konce bojovalo. Ironie osudu.

Kdo byl Alexandr Veliký?

Na sever od dávného Řecka se rozkládal dosud nevýznamný stát Makedonie, kde vládl v polovině 4. století př.n.l. král Fillip II. Za jeho vlády se Makedonie stala velmi expansivní a dravou říší, která dokonce ukončila i samostatnost řeských států, když je v roce 338 př.n.l. u Chaironeie Fillipos porazil. Vznikl korintský spolek a Fillipos připravoval společné tažení na Persii. Při přípravách byl však úkladně zavražděn a jeho nástupcem se stal jeho mladý téměř dvacetiletý syn Alexandr Makedonský.

Alexandr byl od mládí velmi pohotový, chytrý, přátelský a hezký. Jeho matka mu od malička vštěpovala, že není synem Fillipose, ale jednoho z Bohů. Podle mýtů mu otec pod podmínkou daroval koně Bucefala. Alexandr ho musel zkrotit. Ke koni se nikdo nemohl ani přiblížit, ale osmiletý Alexandr ho zkrotil pouhým slovem.

Jedním z jeho učitelů byl slavný Aristoteles, měl tedy skvělé základy jak vojenského výcviku tak kvalitního vzdělání. Aristoteles ho učil lásce ke vzdělání a knihám, takže Alexandr vozil i v pozdější době knihy na válečná tažení. Miloval Homérovu Ílias a Xenofontovy spisy Anabasis a O Kyrově vychování. Obdivoval mýty a věřil, že jednou překoná slávu Achiilea či Herakla.

Dobyl Egypt, Persii, a až u řeky Indus ho vojáci, vyčerpaní boji, odmítli následovat. Dostal se až na hranice mezi dnešním Pákistánem a Indií. Pokrokový byl i v názorech na jiné rasy. Většina Makedonců a Řeků se jen těžko smiřovala s tím, že Alexandr podporuje svazky mezi domorodými ženami a jeho vojáky a sám, jako jejich vzor, si bere jako jeho první ženu sogdianskou princeznu.

Alexandr se tedy musel z tažení vrátit. Babylon učinil sídelním městem a roku 323 př.n.l. zemřel, bylo mu teprve dvaatřicet let, podle spartských zákonů by teprve před dvěma lety dosáhl dospělosti, a přesto po sobě zanechal říši, kterou tehdejší svět nepamatoval a ještě dlouho se jí žádná nevyrovnala. Také proto dostal přízvisko Veliký.

Byl Stone věrný historii?

Na tuto otázku je jednoznačná odpověď. Ano. Přípravy na film byly delší než samotné tažení opravdového Alexandra Velikého, takže už to může ledacos napovědět o tom, jaký je Stone puntičkář. Kostýmy se vytvářely podle pergamenových nákresů a historických pramenů z dob Alexandra, zbraně a nábytek, dokonce i stany Alexandrova vojska jsou celkem zdařilými kopiemi. Jediné, co Stone přiznal, bylo, že trochu upravil rozměry válečného kopí. Kopí za dob Alexandra bylo totiž i sedm metrů dlouhé a zacházení s takovýmto nástrojem by bylo zbytečně problematické, takže si Stone zkrátil zbraň cca o dva metry.

Co se týče výcviků vojska a samotných hlavních postav, je to stejné jako u všech velkých výpravných či bojových filmů. Pár hezkým scénám předcházely tři týdny v marocké poušti, kde se pod vedením vojenských a jezdeckých specialistů štáb učil teorii dávného boje, jízdu na koni a prošel kompletním vojenským výcvikem.

Scény, které se ve filmu objevují historicky věrné jsou, i když některé důležité scény Alexandrova života a jeho tažení Stone jen prohozením věty jedné postavy přešel a tak je vlastně vyřešil, aniž by musel přemýšlet o jejich realizaci.

Co Stone natočil?

Stonovi se podařilo natočit film, který je jakousi dějepisnou sondou do duše velkého dobyvatele Alexandra Makedonského.

Celý film je vyprávěn Ptolemaiosem, jeho bývalým vojevůdcem (historická poznámka: Ptolemaios I., zakladatel dynastie Ptolemaiovců, pobočník Alexandra Velikého, po jeho smrti napsal jeho životopis), jedním z diadochů (vojevůdců Alexandra), kteří po smrti Alexandra bojují o jeho říši.

Vstupy Ptolemaia někdy ve filmu připomínají spíše hodiny dějepisu, kdy Ptolemaios do padnutí popisuje, co Alexandr dobyl, kam došel, jaký byl atd. I když herecké obsazení této postavy je bezchybné (Anthony Hopkins), tu nudnou přednášku historie nepřehraje ani Hopkins svým hereckým talentem.

Ve filmu jsou vlastně pouze dvě pořádné bitvy a to bitva u Gaugamel, kde Alexandr porazí Dareia III., perského krále, a bitva, kde stojí Alexandrovo vojsko tváří v tvář válečným slonům (upřímně, u první bitvy se mi chtělo usnout). Bitva vojska se slony byla opravdu skvělá a krvavá, mé nadšení ale asi také pramení z toho, že jsem nikdy bojovat válečné slony neviděla. Když se v této bitvě Alexandr navzdory jeho prchajícímu vojsku sám vrhne do chumlu nepřátel se svým Bucefalem, jste rázem s ním a podvědomě uhýbáte kopím, chobotům a mečům protivníků. Poprvé až v této scéně (něco po dvou a půl hodinách) jsem byla součástí Alexandra Velikého a to je na tříhodinový megasnímek trochu málo, myslím.

Stone se opravdu velice zajímá o psychologické pochody Alexandra a věnuje tomu velkou část filmu. O jeho několika bitvách nám řekne jen Ptolemaios v jenom z jeho vstupů, ale následně se objevuje několik scén, které postrádají spád.

Na úkor toho, abychom poznali, co se Alexandrovi honilo hlavou, se nedočkáme všech dějových linií, která se Stoneovi v postavě Alexandra nabízela.

Stone řeší vztahy mezi Alexandrem a jeho rodiči, jeho drsným otcem Fillipem a jeho matkou Olympií, také někdy až moc nápadně otevírá otázku bisexuality samotného Alexandra. Řeší vliv, který na něj měla jeho matka, která ho obklopovala hady, překypovala láskou k synovi a hlavně sama k sobě. Vliv, který na něj měl jeho otec byl prostý. Alexandr se rozhodl ho překonat a i přes nemalé neshody s jeho otcem ho Alexandr ctil a miloval.

Konec Alexandrova života pojal Stone trochu jinak než je v učebnici dějepisu, kde se píše, že Alexandra sklátila horečná nemoc. Alexandr byl otráven a sám Ptolemaios, když píše jeho životopis a diktuje zápis, konec Alexandrova života zanechá jako zprávu o vysílení a nemoci.

Herecké obsazení

Asi bychom měli začít obsazením Alexandra, kterého hraje Colin Farrell. Jeho herecký výkon je dobrý, i když mně osobně někdy přijde, že trochu přehrává. Na mě je filmový Alexandr moc citlivý a vyděšený, i když je možné, že skutečný Alexandr opravdu ve svém věku byl.

Kromě bitvy se slony je také skvělé pozorovat proměnu Alexandra během celého filmu (od okamžiku, kdy nastoupí místo dětských herců Farrell).

Olympii, matku Alexandra, hraje Angelina Jolie. Její výslovnost (hraní nářečí) je zajímavá i pro toho, kdo angličtinu každý den neslyší. Je pravda, že pokud srovnáte vývojovou linii vnějšku Alexandra a jeho matky, tak jeho matka je stále „fit and young“. Když si uvědomím, že rozdíl jejího prvního a posledního obrazu je nějakých zhruba sedmdvacet let, tak klobouk dolů, těch pár vrásek, co má na konci filmu, to bych chtěla mít ten krém, co používá na vrásky!

Nejlepšího přítele Alexandra Héfaistona ztvárnil celkem neznámý Jared Leto. Jeho postava mi byla celý film tak trochu záhadou, protože jsem po celý film nevěděla, nakolik je jejich přátelství skutečné a nakolik je bráno sexuálně. Každopádně to byli přátelé na život i na smrt a po tom, co byl Héfaistion otráven, byl otráven i Alexandr, držíc tak slib, že ho nenechá zemřít samotého.

Manželkou Farrellovi byla Rosario Dawson, která hrála roli Roxany. Roxana byla dívka nespoutaná a divoká a asi právě ta živelnost se Alexandorvi líbila. Bohužel nebyla schopna mu dát syna (až když Alexandr umíral byla v šestém měsíci těhotenství), což možná Alexandrův vztah k ní poznamenalo. Ke konci života ji Alexandr nařkl z otrávení jeho nejlepší přítele Héfaistona.

Trója versus Alexandr?

Pokud jste nedávno viděli Tróju, je těžké přeorientovat se najednou z hollywoodsky upravené Tróje na historicky naprosto přesného Alexandra. Trója šla hlavně za poutavým příběhem a tomu se museli podřídit mýty, něco z ní vypustili, něco přidali a výsledkem byl doják, ne úplně věrný historii (téměř vůbec), ale aby to diváka přitáhlo, muselo to tak být.

Stone se tohohle vyvaroval a nic si nepřikrášlil. Alexandr je opravdu takový, jaký kdysi byl, a Stone se, místo toho, aby si přikrášloval, vydává do nitra Alexandrovy duše a zkoumá jeho postoje vůči matce, otci, jeho přátelům, ženám, jeho myšlenky, hrůzy a sny.

Upřímně, pro průměrného diváka bude vždy přitažlivější Trója.

Závěr?

Ten film je úplně stejný jako Alexandrovo tažení. Hrozně dlouhý. A stejně jako tenkrát neviděl Alexandr unavené tváře svých vojáků, neviděl asi Stone výrazy svých diváků v kině, kteří se při třetím vstupu Ptolemaiose už modlí, aby Alexandra už konečně zabili ;-)

Jestli máte před zkouškou z dějepisu a nestihnete už se naučit životní osudy Alexandra Makedonského, tak vám za těch pár kaček tenhle film stojí.

JE pravda, že jsem byla v polovině filmu značně znuděná a neměla chuť ho ani dokoukat. Ale když se mi to rozleželo v hlavě, zjistila jsem, že nepotřebuju „to hollywoodské něco“, aby byl film trhák. Šla jsem přece na film o Alexandrovi a nádech jeho života mi v paměti zůstal. Vím, co prožíval, vím, na co myslel a vím proč. To ostatní si přečtu v knížce dějepisu.

Takže jděte, ale připravte se na pomalou jízdu.

Autorka je šéfredaktorkou O Životě.cz.
Komentáře
VěcAutorDatum a čas
Re: ČlánekNika2-. -0. 2005, 28: 0
Re: ČlánekAlík2-. -0. 2005, 28: 0
Konečně se hollywoodští nauči...Glum5-. -0. 2005, 26: 0
Zobrazit Vše | Přidat nový

Reklama
Pojištění
Za obsah jednotlivých materiálů odpovídají jejich autoři. Obsah © redakce O Životě.cz 2002 - 2006