O Životě.cz
Partnerské weby

Personální ředitelka Vám napíše profesionální strukturovaný životopis na míru pracovní pozici, o kterou se ucházíte. Životopis od nás je zaručeně pozvnánkou na pracovní pohovor. Nezapomeňte ani na motivační dopis díky němu vyniknete mezi ostatními kandidáty. Píšeme profesionální životopisy a motivační dopisy, připravujeme kandidáty na pracovní pohovory.

Naše ikonka
 O Źivotě.cz
Tiráž
O Životě.cz
ISSN 1214-6668
Vydavatel:
Marketer, s.r.o.
Hledání
Zde hledá Jyxo
Přijmeme!
Přijmeme do našeho týmu redaktora či redaktorku na externí spolupráci. Volné vstupy na akce (press screeningy, koncerty, tiskovky atd. atd. atd.), volnost ve výběru témat, možnost seberealizace, není nutná praxe a není ani omezeno věkovou hranicí, důležitý je písemný projev. Práce není finančně honorována. Zn.: Mladý kolektiv :-)
Soutěž!
Soutěžte s námi o dva zcela unikátní kalendáře Simony Krainové Agent 007, nafocené ve stylu Jamese Bonda s touto přední kráskou českého modelingu. Kalendář je neprodejný, ale může viset na stěně právě vám, pokud nám napíšete svá novoroční předsevzetí a to, jak v nich pokračujete, budete pokračovat či případně na čem jste pohořeli. Dva nejlepší příspěvky odměníme Agenty! Piště na redakce@ozivote.cz.
Výherci
S potěšením oznamujeme, že prosincovou soutěž vyhrál pan František Krám z Plzně a slečna Lucie Burovská z Prahy. Oběma gratulujeme a zasíláme jim slíbená DVD Na Stojáka! A co že jste si to přáli nejčastěji k Vánocům? Drtivě převažovaly technické vymoženosti :-)


Alkohol a epilepsie

autor : Redakce , vydáno : 25. 03. 2005

Výskyt epileptického onemocnění se odhaduje na 0,5 - 1 %, to znamená, že v České republice trpí epilepsií zhruba 70 000 osob. Další 1 - 4 % populace prodělají v životě ojedinělý epileptický záchvat (Návrh koncepce, 2005). Česká republika, jak známo, patří k zemím s vysokou spotřebou alkoholu pohybující se dlouhodobě kolem 10 litrů 100% alkoholu na obyvatele za rok. Zneužívání alkoholu a výskyt epileptických záchvatů spolu nezřídka souvisejí.

Toho si povšiml už Hippokrates a staří Římané (Hillbom a spol., 2003). Alkohol není jediná psychoaktivní látka, která může vyvolat epileptické záchvaty. Epileptické záchvaty se vyskytují i v odvykacím stavu po barbiturátech a po vysokých dávkách benzodiazepinů nebo při intoxikaci amfetaminy (pervitin) či kokainem. Vzhledem k rozšířenosti alkoholu jsou ale epileptické záchvaty související se zneužíváním jiných látek daleko méně časté.

Alkohol jak příčina epileptických záchvatů

Hillbom a spol. (2003) odhadují výskyt epileptických záchvatů u závislých na alkoholu nejméně trojnásobný ve srovnání s běžnou populací. Zneužívání alkoholu také často předchází výskytu status epilepticus (podle různých studií v 9 - 25 % případů). Alkohol, podobně jako např. barbituráty nebo benzodiazepiny, může v odvykacím stavu vyvolat epileptický záchvat nebo status epilepticus u osob, u nichž se dříve epileptické záchvaty nevyskytovaly. Epileptický záchvat se typicky objevuje 6 - 48 hodin po té, co skončilo pití alkoholu. Uvažuje se i o tom, že riziko epilepsie mohou zvyšovat i strukturální změny a úbytek mozkové tkáně, k nimž dochází důsledku pití vysokých dávek alkoholu. Podle dosud nepotvrzené hypotézy riziko epileptických záchvatů zvyšují také opakované odvykací stavy.

Velká část epileptických záchvatů u  závislých na alkoholu, snad až 50 % (Rathlev a spol., 2002), nesouvisí s odvykacím stavem. Častou komplikací u pacientů zneužívajících alkohol jsou úrazy hlavy nebo cévní mozkové příhody v důsledku prudkého zvýšení krevního tlaku po vysokých dávkách alkoholu. Naše zkušenosti potvrzují užitečnost počítačové tomografie mozku (CT) zejména u netypických obrazů a průběhů odvykacích stavů. Určitý význam v etiologii epileptických záchvatů u závislých na alkoholu má patrně i rozvrat vodního a minerálního hospodářství a hypoglykémie.

Léčba a prevence epileptických záchvatů alkoholové etiologie

Zásadní význam má náležitá léčba odvykacího stavu. K tomu jsou vhodné clomethiazol a dlouhodobě působící benzodiazepiny. K častým chybám při léčbě odvykacích stavů patří nedostatečné dávkování, které nebere v úvahu vysokou toleranci pacienta. Hillbom a spol. (2003) odhadují, že náležitou léčbou odvykacích stavů lze snížit výskyt epileptických záchvatů při odvykacím stavu z 8 % na 3 %. Benzodiazepiny ale mohou zhoršovat respirační insuficienci např. u pacienta s deliriem tremens a pneumonií. Objevily se zprávy o používání carbamazepinu v kombinaci s tiapridem (např. Lucht a spol., 2003). Carbamazepin může zhoršit jaterní funkce a navíc vede k poruchám AV převodu, není tedy bez rizika zejména u těžkých odvykacích stavů. Podobně jsou u těžkých odvykacích stavů a delirií tremens nevhodná antipsychotika, protože zvyšují riziko epileptického záchvatu a mohou působit u těchto vulnerabilních pacientů kardiální komplikace. Kombinace carbamazepinu s tiapridem může být užitečná u lehkých odvykacích stavů při ambulantní léčbě, protože s sebou nenese riziko vzniku lékové závislosti jako benzodiazepiny. Při ambulantní léčbě odvykacích stavů existuje ale riziko dále zmíněných interakcí carbamazepinu a alkoholu. Při léčbě odvykacích stavů je velmi důležitá úprava minerálního a vodního hospodářství (draslík, hořčík, tekutiny, glukóza) a to nejen z hlediska prevence epileptických záchvatů.

Dlouhodobá léčba pacientů s epilepsií alkoholové etiologie antiepileptiky se nedoporučuje, protože chaotické braní antiepileptik a jejich interakce s alkoholem zvyšují, nikoliv snižují, riziko dalších záchvatů. Po zvládnutí akutního stavu je jasnou prioritou léčba závislosti na alkoholu.

Alkohol u pacientů léčených pro epilepsii jiné než alkoholové etiologie

Mnozí pacienti s epilepsií jiné než alkoholové etiologie tolerují malé dávky alkoholu, ale prakticky pro všechny tyto pacienty představuje riziko alkoholová intoxikace a následná kocovina nebo odvykací stav. Dalším problémem je skutečnost, že alkohol vstupuje do interakcí s antiepileptiky a zesiluje jejich vedlejší účinky, např. závratě, ospalost a bolesti hlavy v případě carbamazepinu. To může vést k tomu, že si pacient antiepileptika před pitím vysadí, což je značně riskantní. Antiepileptika také mohou zvyšovat účinky alkoholu, takže dochází rychleji k těžké intoxikaci. K vysazení antiepileptik v souvislosti s alkoholovými excesy dochází i proto, že alkoholem intoxikovaný pacient si zapomene léky vzít. Alkoholové excesy vedou navíc k nepravidelnému životnímu stylu včetně změn v režimu bdění a spánku, což dále zvyšuje riziko. Chronické užívání alkoholu může vést nižšímu účinku phenytoinu (NIAAA 1995). Z těchto důvodů lze doporučit následující:

• Pacient trpící epileptickým onemocněním by měl být před pitím alkoholu ve vyšších dávkách jasně varován. Lékař by měl také podle potřeby toto doporučení opakovat, zejména v případě, že zjistí známky zneužívání alkoholu (např. vyšší hodnoty jaterních testů, zejména GMT, makrocytární anemie, pacient je při kontrole pod vlivem alkoholu, opakované úrazy atd.).

• U pacientů, kteří trpí epileptickým onemocněním a zneužívají alkohol, je vhodné provést tzv. krátkou intervenci. Ta může zahrnovat kromě výše zmíněného doporučení alkohol omezit nebo abstinovat i práci s motivací, předání svépomocných materiálů (Nešpor, 2004a), využívání vlivu rodiny, poskytnutí kontaktů na služby telefonické pomoci atd. (Nešpor, 2004b).

• V případě souběžně se vyskytujícího epileptického onemocnění a závislosti na alkoholu je vhodné aktivní předání. Při něm lékař poskytne adresu a telefonní číslo zařízení zabývajícího se léčbou závislostí, případně tam dohodne první návštěvu nebo vyzve někoho z rodiny, aby pacienta k první návštěvě doprovodil.

Závěr

Alkohol vyvolává epileptické záchvaty v důsledku odvykacích stavů i dalšími mechanismy. Alkoholové excesy zhoršují epileptická onemocnění jiné etiologie. U pacientů trpících epilepsií, kteří škodlivě užívají alkohol, je vhodná krátká intervence a u na alkoholu závislých pacientů s epilepsií je třeba doporučit protialkoholní léčbu.

Literatura

Hillbom, M., Pieninkeroinen, I., Leone, M.: Seizures in alcohol-dependent patients: epidemiology, pathophysiology and management. CNS Drugs, 17, 2003, 14, s. 1013-1030.

Lucht, M., Kuehn, K.U., Armbruster, J., Abraham, G., Gaensicke, M., Barnow, S., Tretzel, H., Freyberger, H.J.: Alcohol withdrawal treatment in intoxicated vs non-intoxicated patients: a controlled open-label study with tiapride/carbamazepine, clomethiazole and diazepam. Alcohol Alcohol, 38, 2003, 2, s. 168-175.

Návrh koncepce péče o pacienty s epilepsií a statutu epileptologických center. Citováno z camelot.lf2.cuni.cz/tomasekm/epilepsie/koncepceepchir.htm, 2005.

Nešpor, K.: Jak překonat problémy s alkoholem. Sportpropag pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha, 2004a, s. 124. Volně dostupné ke stažení na www.plbohnice.cz/nespor.

Nešpor, K.: Návykové nemoci. In: Seifertová, D., Praško, J., Höschl, C.: Postupy v léčbě psychických poruch. Academia Medica Pragensis, Praha 2004b, s. 19-45.

NIAAA: Alcohol-Medication Interactions. Alcohol Alert, 27, 1995. Citováno podle internetové verze publikace na www.nida.nih.gov/.

Rathlev, N.K., Ulrich, A., Shieh, T.C., Callum, M.G., Bernstein, E., D'Onofrio, G.: Etiology and weekly occurrence of alcohol-related seizures. Acad Emerg Med, 9, 2002, 8, s. 824-828.

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.

vědecký sekretář Společnosti návykových nemocí České lékařské společnosti JEP

a národní koordinátor Evropského akčního plánu o alkoholu Světové zdravotnické organizace

Psychiatrická léčebna Bohnice, Ústavní 91, 181 02 Praha 8

Tel.: 284 016 249, E-mail: nespor.k@seznam.cz

Internet: www.plbohnice.cz/nespor, www.mujweb.cz/veda/nespor

Tiskové zprávy a články redakce.
Komentáře
VěcAutorDatum a čas

K článku nejsou žádné komentáře.

Zobrazit Vše | Přidat nový

Reklama
Pojištění
Za obsah jednotlivých materiálů odpovídají jejich autoři. Obsah © redakce O Životě.cz 2002 - 2006