Máte rádi kočky? Pořiďte svojí kočce škrabadlo pro kočky nebo odpočívadlo pro kočky. Kočka potřebuje škrabadlo, aby Vám neničila nábytek. Škrabadla pro kočky umožňují kočce provozovat své škrabací zvyky bez ničení nábytku nebo koberců. Odpočívadla pro kočky jsou pro kočičku oázou klidu, kde bude moci kdykoliv trávit svůj volný čas. Zejména pokud se Váš mazlíček často prohání venku, či si s ním často a hodně hrajete, přijde mu odpočívadlo pro kočky rozhodně vhod.
Není to horor, ale přesto vám bude běhat mráz po zádech. Činoherní klub uvedl novou premiéru – Pan Polštář od Martina McDonagha.
Je to totiž hra o násilí. O bezbřehém násilí skrytém všude kolem nás – a v každém z nás. Absurdní, ale pro nás dosti uvěřitelná, situace podivného spisovatele s ještě podivnějším dětstvím obviněného z několikanásobné vraždy, které se dopustil jen ve svých povídkách… Prostředí totalitní policejní vyšetřovny a cely, neurvalé a cynické chování vyšetřovatelů, kteří jako by vypadli z bývalé StB. To všechno jsou vnější atributy, ale obsah je děsivý tím, že se může odehrávat nejen v autorově Irsku, ale kdekoli na světě.
Celá hra je navíc minimalizována (a umocněna) zmenšením již tak dost miniaturního jeviště Činoherního klubu. Záměrně se režiser Ondřej Sokol snažit zjednodušit aranžmá a nechat zaznít vnitřní prožitky hrdinů. Vynikající jsou zvláště oba protagonisté, bratři Katurian a Michal v podání Ondřeje Vetchého a Marka Taclíka. Zvláště Taclíkův výkon v roli tělesně i psychicky postiženého mladíka je obdivuhodný. Ke svým nejlepším dobám se propracoval i Michal Pavlata v roli policisty Tupolského.
Inscenace se sleduje bez dechu a po první části máte pocit, že snad už hra skončila a herci se jen zapomněli děkovat. Přece víc už ani říct nelze! Ale představení pokračuje a přesně dávkuje divákům další sice absurdní, ale o to bolestnější zážitky.
Do Činoheráku rozhodně stojí za to zajít.
