Máte rádi kočky? Pořiďte svojí kočce škrabadlo pro kočky nebo odpočívadlo pro kočky. Kočka potřebuje škrabadlo, aby Vám neničila nábytek. Škrabadla pro kočky umožňují kočce provozovat své škrabací zvyky bez ničení nábytku nebo koberců. Odpočívadla pro kočky jsou pro kočičku oázou klidu, kde bude moci kdykoliv trávit svůj volný čas. Zejména pokud se Váš mazlíček často prohání venku, či si s ním často a hodně hrajete, přijde mu odpočívadlo pro kočky rozhodně vhod.
Nadace Krösus byla založena v únoru roku 2002 v Zürichu v Kabaretu Voltaire Janem Theilerem a Markem Divo s cílem aktivovat nezvyklé zdroje tvorby jako je majetek, materiál nebo formy myšlení. Hlavním zájmem nadace je svést dohromady nejrozdílnější umělecké scény, národnosti a generace k boji proti elitářskému pojetí umění a překonání propasti mezi uměním a každodenním životem.
Nadace se zaměřuje na budování mezinárodní sítě umělců zabývajících se všemi obory tvorby, kteří se zúčastňují festivalů, událostí, instalací a aktivit a vytvářejí jakési živé sociální sochy. Jednou z nejúspěšnějších akcí nadace byla záchrana Kabaretu Voltaire, světoznámé kolébky dadaismu, který byl po léta opuštěný a byl určen k demolici. Za čtyři měsíce zde nadace vytvořila vyhledávané umělecké a společenské centrum, do kterého putovali umělci sympatizující s dadaismem z celého světa. Situace vyvolala zájem médií a nakonec vedla ke znovuotevření Kabaretu Voltaire jako kulturní instituce města Zürichu v roce 2004.
Od roku 2002 organizuje nadace každý rok v únoru mezinárodní festivaly Dada v Zürichu, při kterých dočasně využívá prázdné městské prostory za kulturními účely. V roce 2003 se festival konal v prázdné tovární hale Sihlpapier, která je jakýmsi městem ve městě. V roce 2004 probíhal paralelně v 7 objektech veřejných záchodků, v roce 2005 v pornokině. Dalšími aktivitami nadace Krösus bylo otevření „Muzea Platte“ v Zürichu, účast na festivalu Salzburger Festspiele v roce 2003 a projekty kulturní spolupráce s místními domovy důchodců.
Jan Theiler a Marc Divo se seznámili ve Východním Berlíně v roce 1990 krátce po pádu Berlínské zdi, v době, kdy nesmírné množství prázdných objektů otevíralo široké pole působnosti pro nekomerční kulturní projekty. V Dunckerově ulici ve čtvrti Prenzlauer Berg byly proměněny na umělecká díla celé zadní trakty domů a jejich dvory. Na půlnočních dadaistických mších probíhajících každý týden, se poprvé ocitly po boku instalace Marka Divo a performance Jana Theilera přezdívaného „Pastor Leumund“. Od té doby oba umělci spolupracují na řadě projektů po celém světě. Zatímco Mark Divo se v roce 1994 vrací do Zürichu, kde je jeho dílo stále více oceňováno, zůstává Jan Theiler v Berlíně, kde organizuje koncerty a performance, píše divadelní hry a zúčastňuje se kolektivní obnovy starého domu ve čtvrti Prenzlauer Berg, který je dnes znám jako kulturní centrum Kastanienallee 77.
V rámci projektu Real Biennale na Mezinárodním bienále současného umění v paláci Kinských v Praze představuje Nadace Krösus středověké katakomby zcela přetvořené prostřednictvím děl a instalací Ajana Calugara (CH), Marka Divo (CH), Marianne Engel (CH), Inga Giezendannera (CH), Pascala Häusermanna (CH), Carli Jeffersona (UK), Ursina Klemenze (CH), Lennie Lee (UK), Mickry 3 (CH), Jonase Scheua (CH), Richarda v. Stockara (CZ), Gabriela Serry (CHILE), Jana Theilera (D) a Guida Tutse (BE).
