O Životě.cz
Partnerské weby

Personální ředitelka Vám napíše profesionální strukturovaný životopis na míru pracovní pozici, o kterou se ucházíte. Životopis od nás je zaručeně pozvnánkou na pracovní pohovor. Nezapomeňte ani na motivační dopis díky němu vyniknete mezi ostatními kandidáty. Píšeme profesionální životopisy a motivační dopisy, připravujeme kandidáty na pracovní pohovory.

Naše ikonka
 O Źivotě.cz
Tiráž
O Životě.cz
ISSN 1214-6668
Vydavatel:
Marketer, s.r.o.
Hledání
Zde hledá Jyxo
Přijmeme!
Přijmeme do našeho týmu redaktora či redaktorku na externí spolupráci. Volné vstupy na akce (press screeningy, koncerty, tiskovky atd. atd. atd.), volnost ve výběru témat, možnost seberealizace, není nutná praxe a není ani omezeno věkovou hranicí, důležitý je písemný projev. Práce není finančně honorována. Zn.: Mladý kolektiv :-)
Soutěž!
Soutěžte s námi o dva zcela unikátní kalendáře Simony Krainové Agent 007, nafocené ve stylu Jamese Bonda s touto přední kráskou českého modelingu. Kalendář je neprodejný, ale může viset na stěně právě vám, pokud nám napíšete svá novoroční předsevzetí a to, jak v nich pokračujete, budete pokračovat či případně na čem jste pohořeli. Dva nejlepší příspěvky odměníme Agenty! Piště na redakce@ozivote.cz.
Výherci
S potěšením oznamujeme, že prosincovou soutěž vyhrál pan František Krám z Plzně a slečna Lucie Burovská z Prahy. Oběma gratulujeme a zasíláme jim slíbená DVD Na Stojáka! A co že jste si to přáli nejčastěji k Vánocům? Drtivě převažovaly technické vymoženosti :-)


DENÍK - Dlouho jsem se takhle neznemožnil

autor : Bohumil Procházka , vydáno : 12. 02. 2006

Ať se mi chtělo nebo ne, musel jsem vyrazit do místního obchoďáku, koupit si něco dobrýho k jídlu. Bylo to v sobotu. Stál jsem u pokladny a čekal, až se dostanu na řadu. Najednou jsem zahlédnul u jedné kasy takovou hezkou černovlasou pokladní. Nějak jsme se na sebe pousmáli a už to bylo.

V neděli jsem tam šel znovu. Ne však nakupovat, i když to byla taková malá zámiňka pro ostatní, nýbrž za ní. Bleskurychle jsem naházel všechny věci do košíku a pomalu si to frčel k pokladně. Zprvu jsem ji nemohl najít, ale nakonec se mi to podařilo. Seděla u poklady číslo deset. Stál jsem asi třetí ve frontě a čekal. Stále jsem na ni musel koukat a vůbec mi nedošlo, že tam trčím nějak moc dlouho.

Starší paní, co právě chtěla platit, jaksi neměla dostatek peněz. Tudíž se muselo čekat, až se přivalí obézní paní pokladní, která může provádět storna. Mezitím jsem se musel několikrát podívat na tu sympatickou pokladní Brigitu – jméno jsem si přečetl z visačky na jejím plášti. Občas se i naše oči setkaly. Pořád měla krásný úsměv a vyzařovala z ní pozitivní energie. Konečně se přivalila tučňákovitá paní na storno.

Mohlo se jet dál. Přišla na mě řada. Dojel jsem s vozíkem až na její úroveň, podíval se jí přímo do očí a hezky – mile řekl: „Dobrý den!“ Odpověděla mi stejně milým tónem, ale od té doby byla zticha. Vůbec jsem nevěděl, co se děje. Nakonec se usmála a tichounkým hláskem pronesla: „Řeknete mi číslo?“ Rozzářily se mi oči a zvětšil úsměv. Stále jsem mlčel. V hlavě se mi honilo hodně věcí. Šest set čtyři… přeříkával jsem si svoje telefonní číslo, abych jí ho řekl správně a přitom nekoktal. Podívala se mi znovu do očí. Asi pochopila, co chci říct. Už jsem se začal nadechovat, když v tom mi skočila do řeči: „Já myslela vaše číslo vozíku…“ Spadla mi čelist a cítil se doslova jako blbec. Nevěděl jsem, co mám dělat. „Devadesát pět deset,“ vypadlo ze mě nakonec. Naťukala číslo na klávesnici, ale počítač stále hlásil chybu. „Můžu se vám na něj podívat?“ Byl jsem totálně mimo. „Na to číslo,“ dodala proto. Vyklonila se od své poklady a začala si prohlížet to moje čísílko, který bylo nalepeno na spodní části vozíku. „No jo – devadesát pět deset,“ řekla a opět se ho snažila naťukat do počítače. Jenže ten, jako by si postavil hlavu a pípal a pípal. Slečna pokladní Brigita musela na další obhlídku. „Osmdesát pět deset,“ pronesla úsměvně. Jako by si myslela, že špatné číslo byla záminka něčeho jiného.

Docela jsem byl rád, že jsem zaplatil, sice trochu nervózně upustil účtenku na zem, čemu se pochopitelně musela spiklenecky pousmát a rychle ujížděl pryč. No poprvé v životě jsem byl rád, že jsem rychle vypadnul od poklady, kde sedí hezká pokladní. Možná, že jsem toho měl i využít…

Komentáře
VěcAutorDatum a čas

K článku nejsou žádné komentáře.

Zobrazit Vše | Přidat nový

Reklama
Pojištění
Za obsah jednotlivých materiálů odpovídají jejich autoři. Obsah © redakce O Životě.cz 2002 - 2006