O Životě.cz
Partnerské weby

Personální ředitelka Vám napíše profesionální strukturovaný životopis na míru pracovní pozici, o kterou se ucházíte. Životopis od nás je zaručeně pozvnánkou na pracovní pohovor. Nezapomeňte ani na motivační dopis díky němu vyniknete mezi ostatními kandidáty. Píšeme profesionální životopisy a motivační dopisy, připravujeme kandidáty na pracovní pohovory.

Naše ikonka
 O Źivotě.cz
Tiráž
O Životě.cz
ISSN 1214-6668
Vydavatel:
Marketer, s.r.o.
Hledání
Zde hledá Jyxo
Přijmeme!
Přijmeme do našeho týmu redaktora či redaktorku na externí spolupráci. Volné vstupy na akce (press screeningy, koncerty, tiskovky atd. atd. atd.), volnost ve výběru témat, možnost seberealizace, není nutná praxe a není ani omezeno věkovou hranicí, důležitý je písemný projev. Práce není finančně honorována. Zn.: Mladý kolektiv :-)
Soutěž!
Soutěžte s námi o dva zcela unikátní kalendáře Simony Krainové Agent 007, nafocené ve stylu Jamese Bonda s touto přední kráskou českého modelingu. Kalendář je neprodejný, ale může viset na stěně právě vám, pokud nám napíšete svá novoroční předsevzetí a to, jak v nich pokračujete, budete pokračovat či případně na čem jste pohořeli. Dva nejlepší příspěvky odměníme Agenty! Piště na redakce@ozivote.cz.
Výherci
S potěšením oznamujeme, že prosincovou soutěž vyhrál pan František Krám z Plzně a slečna Lucie Burovská z Prahy. Oběma gratulujeme a zasíláme jim slíbená DVD Na Stojáka! A co že jste si to přáli nejčastěji k Vánocům? Drtivě převažovaly technické vymoženosti :-)


Kdyby...

autor : Tomáš Ježek , vydáno : 20. 02. 2006

Možná to znáte. Stala se vám nepříjemná či možná příjemná věc a vy jste si posléze řekli: „kdyby…“ Kdybych šel o minutu déle, nemusel jsem ji potkat. Kdybych počkal, mohl mě svést domů kamarád. Kdybych na to nezapomněl, nemuseli mi ráno odtáhnout auto. „Kdyby…“ říkala i máma, když jí během nakupování ukradli z vozíku kabelku.

Začalo to zcela nevinně. Jen šla do místního hypermarketu nakoupit pár dobrot do ledničky. A šla bohužel sama. Několik desítek minut projížděla uličky regálů a podle soupisu hledala vytoužené zboží. V závěru zamířila k dlouhé frontě jedné z více jak dvaceti pokladen. I zde její oči více hleděly na displeje kasy, aby nedopatřením (jak už to u hypermarketu bývá) nezaúčtoval vyšší cenu, než má. Pak jen rychle naházet namarkované zboží zpět do vozíku, cestou k východu ještě nakouknout do malých obchůdků s různým zbožím, vyložit náklad do kufru auta a tradá domů.

Mezitím se však na pár minut zastavila u mého bratra, bydlícího nedalo hypermarketu. Domů dorazila až po několika desítkách minut. Až tam zjistila, že je sice bohatší o fůru jídla z krámu, ale chudší o kabelku s veškerými doklady.

Hledání bylo k její smůle neúspěšné. Nezbylo jí proto nic jiného než urychleně navštívit nejbližší oddělení Policie. Ještě před tím nechala zablokovat platební kartu, aby si dotyčný lupka nenacpal kapsy tisícovkami. Jenže samotná blokace proběhla až za dlouhé dvě hodiny. Číslo na banku měla uložené v mobilu (skvělé místo), který tou dobou byl již dávno v jiných rukou. Táta číslo neznal a já také ne, protože kartu nepoužívám (naštěstí).

Její vztek snad ani není třeba popisovat. Ono někdy stačí přijít byť jen o „blbost“ a člověk má špatnou náladu mnoho dní. A tady ta blbost (všechny věci v kabelce) měla hodnotu jedenáct tisíc korun. Možná, že i slzy byly na krajíčku, ale jak se říká, za chyby se platí. Někdy hodně draze.

Druhý den pátrání pokračovalo. A přineslo další smutné věci. Zlodějům se podařilo najít mámin PIN, napsaný kdesi v peněžence a v nejbližším bankomatu vybrat čtrnáct tisíc korun. Nyní již škoda dosahovala pětadvaceti modrých papírků s vyobrazením Františka Palackého. Z jedné blbé ukradené kabelky!!! Teprve tehdy jsme nad tím vším začali uvažovat a přišli na spoustu „kdyby“.

Kdyby ten den nejezdila autem do práce, nemusela jet ani na nákup. Kdyby lépe dávala pozor, mohli jsme být ušetřeni tomu všemu. Kdyby si dala žeton z vozíku rovnou na klíče, mohla to zjistit dříve a bleskově zablokovat kartu. Kdyby tam nechala klíčky od auta, mohli jsme přijít třeba i o auto. Kdyby si po zaplacení dala kartu do kapsy saka, jak chtěla, nemuseli jsme přijít o čtrnáct tisíc. Kdyby byl denní limit výběru z karty jen pět tisíc, nemuseli nám ukrást o deset tisíc víc. Kdyby byl limit karty neomezený, mohly to být i desítky tisíc. Kdyby zloděje chytla při krádeži, mohla tašku uchránit. Kdyby se však zloděj nedal, mohl na ní třeba vytáhnout zbraň. Kdyby to byl psychopat, jako David Lubina, nemusela tady už být. Kdyby…

Možná by jen stačilo, kdyby nebyla sama. Střežila by kabelku jako oko v hlavě a ten druhý by se na oplátku věnoval nákupnímu vozíku. Ale kdyby… Po bitvě je každý generál. Teď už je pozdě si cokoliv vyčítat. Jak s oblibou říkají lidé, když se jim něco podobného stane: „Je to v prdeli, ale mohlo být i hůř.“

Komentáře
VěcAutorDatum a čas

K článku nejsou žádné komentáře.

Zobrazit Vše | Přidat nový

Reklama
Pojištění
Za obsah jednotlivých materiálů odpovídají jejich autoři. Obsah © redakce O Životě.cz 2002 - 2006